Benátky


011.jpg

Benátky leží v mělkém zálivu (Laguna Veneta) v severní části Jaderského moře na severovýchodě Itálie. Historické jádro je postaveno na 118 ostrovech, kdy základy staveb stojí na zapuštěných dubových kůlech. Kromě dlážděných uliček a více než 400 mostů jsou hlavní dopravní tepnou kanály, jejichž počet je přibližně 100. Město má oficiálně 360 tisíc obyvatel, z nichž pouze 100 tisíc žije v historické části Benátek.


Počátky osídlení oblasti Benátek jsou datovány v 5. století, název pochází od kmene Venetů, kteří zde hledali útočiště před útoky barbarů. Na přelomu 7. a 8. století byla založená Benátská republika. Benátčané se postupně stali obchodníky s celou oblastí Středomoří. Aktivně se podíleli na křížových výpravách. Na přelomu 15. a 16. století se Benátky staly centrem umění, zejména malby. Ke konci 16. století začal vliv na okolí slábnout, hlavním důvodem bylo objevení jiných plavebních cest kolem Afriky. Po roce 1797 došlo k pádu Benátské republiky a ke střídání států, ke kterým Benátky patřily - nejdříve to bylo Rakousko, pak Francie, po roce 1815 to bylo znovu Rakousko. V roce 1866 se Benátky definitivně připojily ke sjednocené Itálii.


Z kanálů je nejvýznamnější Canal Grande. Ten je dlouhý 4 km a široký 30 až 90 m. Je nejhlubší a původně byl korytem řeky Brenty, dosud v něm proudí voda. Má tvar písmene S a spojuje místní vlakové nádraží a přístaviště v blízkosti Náměstí svatého Marka. Kanál lze přejít po 4 mostech, z nichž nejslavnější je most Ponte di Rialto - most zlatníků, postavený v roce 1592. Na březích kanálu stojí mnoho významných staveb - Ca' d'Oro (Zlatý palác) postavený v 15. století v gotickém stylu, v současnosti je galerii; Palazo Dario raně renesanční palác postavený z různobarevného mramoru; kostel Santa Maria della Salute postavený v roce 1682 v barokním stylu jako památka na ústup epidemie moru.


Symbolem lodní dopravy v Benátkách je gondola - černá štíhlá loďka s plochým dnem určená pro přepravu až 5-ti osob. Historie gondol zasahuje až do roku 697, ale první písemný důkaz o jejich existenci pochází z roku 1094. Tato loďka je určena k dopravě v mělkých benátských kanálech, je směrem k přídi zahnutá doleva, aby vyrovnala váhu gondoliéra. Ve 13. století byla původní gondola mnohem větší - s 12 vesly, od 15. století došlo k jejímu zmenšení. Majitelé si loďky bohatě zdobili, což zvyšovalo jejich váhu a docházelo k nehodám. V roce 1562 byl vydán zákon, který zakázal okázalost. Od té doby mohou být gondoly pouze černé, strohé a jsou povolené jen 3 ozdobné prvky - vlnitá záď, 2 mořští koníci a na přídi charakteristická ozdoba jménem pettine se 5-ti nebo 6-ti hroty. Gondoly váží kolem 700 kg, skládají se ze 280 součástek, jejich délka je přibližně 11 m a na výrobu se používá 8 různých druhů dřeva - mahagonové, ořechové, třešňové, dubové, lipové, jilmové, modřínové a jedlové. Vyřezávané veslo je vyrobeno z bukového dřeva. Patronem gondoliérů je sv. Jan Nepomucký a jeho socha je umístěna na břehu Canalu Grande. Přehlídka lodí Regatta Storica se u této sochy otáčí.


Nejvýznamnější stavbou je bazilika svatého Marka. Původní kostel byl postaven v letech 828 až 832 pro uložení ostatků svatého Marka. V roce 976 byl kostel vypálen a znovu postaven v letech 1062 až 1094, za vzor sloužil kostel Svatých apoštolů z Konstantinopole. Bazilika včetně přestaveb z 13. století je v byzantském stylu, doplňky ze 14. století jsou již gotické. Bazilika sv. Marka je postavena na půdorysu rovnoramenného kříže, se střechou tvořenou pěti kupolemi. Směrem k náměstí tvoří hlavní průčelí kostela dostavěná klenutá předsíň (nartex) z 13. století. Nad nartexem jsou na ochozu vystavené kopie soch koní, jejichž originály jsou umístěné v muzeu uvnitř baziliky. Antické měděné a pozlacené čtyřspřeží pochází z doby kolem přelomu letopočtu. Původně stáli v Římě, pak byli přesunuti do Konstantinopole, odkud je křižáci dovezli do Benátek.


Další významnou stavbou je Dóžecí palác, sídlo místního vládce - dóžete. První stavbou na tomto místě byla pevnost od 9. století, několikrát vyhořela. Současná stavba byla postavena ve 14. století v gotickém stylu s byzantskými prvky. Po zániku benátské republiky zde bylo vězení. Od roku 1923 je v Dóžecím paláci provozováno muzeum, s největší olejomalbou na světě.
Benátky jsou centrem kultury, každý lichý rok se koná přehlídka současného výtvarného umění - Biennale di Venezia. Od roku 1932 se koná Mezinárodní filmový festival, kde se uděluje hlavní cena - Zlatý lev sv. Marka.


Benátský záliv je jedním z nejrozsáhlejších mokřadních systémů o délce 55 km. Tento záliv je přechodným ekosystémem, kde se mísí mořské a brakické vody v bažinatých oblastech. Linie poloostrovů a ostrovů zvaných Lido odděluje záliv od Jaderského moře a působí jako přirozená ochrana před příbojem. Globální změna klimatu způsobuje stoupání hladiny moře a dochází k častějším záplavám "acqua alta". Tento jev je ještě zesílen celkovým poklesem oblasti způsobený přirozenou subsidencí (sesedáním povrchu) celé severovýchodní Itálie a také odčerpáváním podzemní vody pro nedalekou průmyslovou oblast. Za posledních 100 let jde o pokles 23 cm. V současné době probíhá stavba projektu Mojžíš, kdy by trojdílná hráz vztyčená v případě nepříznivých podmínek měla ochránit město od záplav. Ale zároveň nebude bránit přirozenému pohybu vody v podobě přílivu a odlivu.


020.jpg


info@hv-foto.cz
Přebírání materiálů z této stránky bez předchozí dohody je zakázáno.
Fotografie a články z těchto stránek podléhají autorskému právu.
© 2009 - 2018
Autor webu: Petr Šrom
grafik@seznam.cz