• Koně, dostihy
• Wildlife
• Krajina
• Ostatní
• Fotogalerie

Papuchalk severní

V roce 2010 jsem jela objevovat Island. Tenkrát jsem ani netušila, jak mi to změní život. Do té doby jsem ptáky příliš nesledovala. Vše se otočilo při setkání s papuchalky na nejzápadnějším bodu Islandu - na útesech Látrabjarg. Papuchalci tam nejsou plaší a je možné se k nim přiblížit na velmi krátkou vzdálenost, pozorovat je a poslouchat jejich hlas. Jsou svým chováním a vzhledem natolik roztomilí, že okouzlí snad každého. Nemotorní ptačí klauni. Po tomto zážitku jsem začala ptáky víc sledovat a věnovat se jejich focení.

Papuchalk severní patří do čeledi alkovitých, je to pták žijící v blízkosti moře v koloniích. Papuchalky severní lze potkat na pobřeží severní Evropy (Norsko, Anglie, Irsko), Faerských ostrovů, Islandu a Grónska. Od jiných alkovitých je lehce odlišitelný díky výraznému zobáku. Má zavalité tělo s bílým břichem, černými zády a křídly, černý krk, bílou hlavu s černou "čepicí", výrazné oranžové nohy s plovacími blánami. V rámci alkovitých je středně velký, délka těla je v rozsahu 28 - 34 cm, rozpětí křídel 48 - 58 cm. V období mimo hnízdní sezónu je zobák méně výrazný, ztrácí světlou část, která před příletem na pevninu dorůstá a bílé části těla se přes zímní období zbarvují šedě.

Sedm měsíců tráví na volném moři daleko od pevné země. Každý rok v polovině dubna se první ptáci vrací do svých kolonií na hnízdní sezónu, odlétají v druhé polovině srpna. Zpravidla hnízdí v horní části útesu, která je trávou porostlá. Hnízdo je umístěno v noře. Jsou zaznamenány případy, kdy papuchalci hnízdili v jeskyních přímo v útesech. Páry jsou monogamní. Ale v případě, že se samec vrací z moře později, pořídí si samička vejce s mladším samcem. Když se původní partner přece jen vrátí, samička vejce vyhodí z nory a pořídí se starým partnerem nové. Vejce je zpravidla jen jedno a oba rodiče se střídají v sezení, posléze i v krmení potomka. Hlavní potravou jsou menší ryby - smačci, sledi a šproti. Pro rybky se potápí, pod vodou vydrží až půl minuty. Pod vodou plave za pomoci křídel, nohy používá ke změně směru. Vypadá, jako by pod vodou elegantně létal. Ryby (i deset) chytá do speciálně uzpůsobenému zoubkovitě zakončeném zobáku, který zabranuje vyklouznutí potravy. Rybky si posunuje jazykem do zadní části zobáku, aby jich unesl co nejvíc.

Na Islandu (hlavně na Vestmanských ostrovech) v současné době čelí úbytku ryb, způsobeném změnou klimatu - zvýšením teplot moře, a tím dřívějšího vývoje ryb, které jsou loveny pro potomky. V době hnízdění už nejsou ke krmení vhodné rybky k dispozici v blízkosti pobřeží a musí pro ně létat i 100 km. Papuchalci jsou v některých částech Islandu stále loveni pro jejich maso. Zajímavostí je, že ulovení rodiče jsou nahrazeni papuchalky, kteří ještě nemohou mít mladé, a ti vejce vysedí a o ptáče se starají jako o vlastní.